Na kolejích mě asi nejvíce ne zrovna příjemně překvapily turecké záchody. Po delší době užívání ale mohu říct, že to má i své výhody. :) Celkově sociální vybavení není na moc vysoké úrovni a pro pitnou vodu si musíme chodit do speciálního automatu na chodbu, dobré je, že to umí i horkou vodu třeba na čaj. Postel mi je malá, a to nejsem zrovna velký člověk. Měří na délku přesně to co já. Když ležím hlavou na doraz k jejímu čelu a natáhnu špičky, čouhají mi ven…takže musím spát úhlopříčně. :-/
Se spolubydlícím (Eric) vycházím dobře a na bydlení jsem si už zvyknul. Naše kolej je sice pro zahraniční studenty, ale převážně z Číny a Jihovýchodní Asie. Kromě dvou kluků z Rakouska, kteří bydlí v pokoji vedle, je tady mnoho čínsky mluvících a anglicky nemluvících lidí. Eric naštěstí čínsky mluví a pomáhá mi někdy s překladem. Budovy kolejí jsou striktně rozděleny na pánské a dámské.
Naše kolej je malá stará třípatrová budova. Je to pravděpodobně nejstarší kolej v kampusu, nejméně vybavené, ale také nejlevnější. Do školy to mám kousek…5min. pěšky/2min. skútr. :)
Zajímavé, že místní budovy nemají vůbec žádné topení ani izolace a někdy na chodbách nejsou žádné okna, jsou to jen prostory otevřené ven.
První věc, co mě na ulici překvapila, byla přítomnost mnoha skútrů a to myslím jako že jich tu je vážně hodně. Lemují chodníky, lemují ulice, jsou zaparkované všude. Každý na nich jezdí a auta dopravu na místních silnicích jen doplňují jako pomalá nemotorná monstra. :) Druhým nejčastějším dopravní prostředkem hned po skútrech jsou tady kola. Ty mají výhodu, že se s nimi může jezdit i v campusu.
Další věc, čeho jsem si všimnul, bylo občerstvení a místo nebo stánek s jídlem na každém rohu a to doslova. Jsou tu místa, kde v každém domě prodávají jídlo. Lidé jsou tu zvyklý jíst venku, na ulici a prostě jinde než doma. Doma se tu prý moc nevaří a někteří lidé údajně nemají ani kuchyň v domě. Díky tomuto zvyku je tu jídlo velmi dostupně a proto i levné.
Co se týče jídla, s tím je spojená i další skutečnost. Jídlo je prostě místní a místní také jedí své jídlo hůlkami. Takže kdo se nenaučí s nimi jíst, se nenají…
První dny jsem si musel zařídit také školu a předměty, které tady studuju. Mé obavy se vyplnily a bohužel jsem zjistil, že moc předmětů tady v angličtině nevyučují. Na stavební fakultě jich je 7. :( Tak jsem se snažil si vybrat ty nejbližší mému oboru nebo ty, co mi byli doporučené jako jednoduší. Předmět přesně z mého oboru, co by mi mohl být uznán za předmět ve škole doma, jsem tady nenašel ani jeden. :-/
Zapsal jsem si také lekce čínštiny, které nabízejí začátečníkům zadarmo a jsou jednou týdně po třech hodinách. No jsem zvědavý, jestli mi to něco dá…:)
Další poznatek, který nelze jen tak přehlédnout je to, že na ulici klidně hodinu nepotkám neasijsky vypadajícího člověka. Někdy je to zvláštní pocit, jak se lidi občas na mě dívají.
Ale lidé jsou tady strašně ochotní a snaží se pomoct v každé situaci. I když neumí anglicky, tak se aspoň snaží něco říct nebo najít někoho, kdo by anglicky mluvit mohl. Většinou to ale nakonec dopadne tak, že se mi snaží pomoct třeba čtyři lidi a dohromady dají tak pět anglických slovíček. :)
S lidmi se tu pojí i jejich strach z nemocí. Všimnul jsem si toho už na letišti v Hong Kongu a tam jsem si myslel, že to je kvůli ochraně personálu. Lidi tady nosí roušky. Nosí je tu vážně hodně lidí. Nosí je tu jak děti, tak dospělí i důchodci.
První důvod je, že se bojí, že se něčím nakazí, pak to nosí i kvůli smogu, takže někdo jen, když jede na skútru a pak taky někteří je mají, protože mají nějakou nemoc a nechtějí nakazit ostatní. Nebo lidi, co pracují s potravinami.
Kvůli tomu, že je tady teplo a v létě je to prej k nevydržení (také kvůli vlhku), tak se tady dost používá klimatizace a to ve velkém. Je všude v budovách a dokonce jí máme i my na koleji (naštěstí :)).
Pro mě jsou ale tyto vychlazené prostory klimatizací nezvyk. Když jdu kolem obchodu, tak odtud sálá chlad jak z chladícího boxu. Problém ale mám hlavně ve škole. Třídu mají studenti také rádi vychlazenou. Takže, když přijdu v krátkých kalhotech a tričku, tak tam doslova mrznu, pak o přestávce vylezu ven a skoro padnu vedrem… Hold si budu muset nosit mikinu nebo někdy i bundu… :)
Žádné komentáře:
Okomentovat